Hluboké a mělké předseťové kypření

Skupina:

Hluboké a mělké předseťové kypření jsou způsoby mechanického zpracování půdy před setím, jejichž cílem je zlepšit půdní strukturu, podmínky pro klíčení rostlin a optimalizovat vláhový režim.

Předseťové kypření je klíčový technologický zásah mezi základním zpracováním půdy a výsevem.
Rozlišujeme dva typy:

Mělké kypření (cca 5–10 cm)

• Provádí se lehkými kypřiči, talířovými bránami nebo rotavátory
• Rozrušuje krustu a vytváří jemně drobtovitou strukturu pro výsev
• Zachovává půdní vlhkost, vhodné pro lehčí a středně těžké půdy

Hluboké kypření (20–35 cm, někdy až 40 cm)

• Provádí se hloubkovými kypřiči, radličkovými pluhy, podrýváky
• Odstraňuje zhutnění v podorničí (plužní podorničí vrstva)
• Zlepšuje zasakování vody a provzdušnění půdy, podporuje hlubší zakořenění plodin
• Vhodné pro utužené, těžké nebo erozně ohrožené půdy

Obě metody mohou být součástí konzervačních postupů (např. strip-till, mulčovací technologie) a jsou často používány v kombinaci s meziplodinami či organickým hnojením.

Výhody: Kompatibilita s jinými řešeními, Zvýšení organické hmoty v půdě, Ochrana půdní struktury, Snižování rizika eroze, Zlepšení úrodnosti

Nevýhody: Vysoké počáteční náklady, Závislost na místních podmínkách

Podmínky implementace:

Volba technologie musí odpovídat druhu půdy, vlhkostním poměrům, klimatickým podmínkám a plodinám. U hlubokého kypření je nutné sledovat energetickou náročnost a vhodné načasování (nesmí se provádět při nadměrné vlhkosti). Nevyžaduje povolení, ale měl by být v souladu s půdoochrannými opatřeními (zejména v erozně ohrožených oblastech). Může být součástí agroenvironmentálních schémat (např. protierozní ochrana, precizní zemědělství). Některé typy půd (např. silně písčité nebo mělké půdy) nejsou pro hluboké kypření vhodné – může dojít k narušení vodního režimu nebo zvýšené erozi.

Složka ŽP: půda

Složka ŽP (přesah):

Problematika invazních druhů:

Hluboké a mělké předseťové kypření narušuje půdní profil a tím dočasně vytváří ideální podmínky pro klíčení a šíření invazních rostlin, zejména druhů citlivých na konkurenci. Pokud v okolí pozemku existuje zdroj invazních propagulí (např. plevelná semena v přilehlých plochách nebo podél cest), může kypřením dojít k jejich rychlému rozšíření na obhospodařované ploše. Riziko je vyšší u systémů bez následného zakrytí porostem a při absenci kontrolního monitoringu.

Cena: 3 - 7 Kč/m2

Historie:

Předseťové kypření má v ČR dlouhou tradici jako standardní součást zpracování půdy. V 60.–80. letech se používalo intenzivně v rámci hluboké orby. Po roce 2000 došlo k návratu k konzervačním metodám, zejména s ohledem na omezování eroze, snižování nákladů a zlepšování půdního zdraví. Hluboké kypření nahradilo klasickou hlubokou orbu na mnoha farmách, zejména při přechodu na minimalizační systémy zpracování půdy.

Reference:

Kontaktní osoba: Michal Šereš (NBS expert)