Zatravňování údolnic

Skupina:

Zatravňování údolnic je opatření, při kterém se nejcitlivější části zemědělské krajiny – snosové a erozně ohrožené údolnice – cíleně vyjímá z orné půdy a zakládá se zde trvalý travní porost.

Údolnice představují sníženiny v terénu, kterými se koncentruje povrchový odtok a kde často dochází ke smyvu ornice, erozním rýhám nebo podmáčení. Zatravněním těchto míst se obnovuje přirozená infiltrace a retence vody a stabilizuje se půdní pokryv.

Technické parametry:

• Šířka zatravněného pásu: obvykle 6–20 m, podle šířky údolnice a sklonu svahů,
• Tvar: pás může být klínovitý (rozšiřující se dolů) nebo kopírovat osu údolnice.

Výběr travních směsí:

• Často luční druhy s vysokou odolností proti podmáčení (Festuca rubra, Poa pratensis, Agrostis stolonifera),
• Doplněné o byliny zvyšující biodiverzitu (Trifolium pratense, Achillea millefolium).

Udržování:

• Pravidelná seč (1–2× ročně) nebo extenzivní pastva,
• Nepoužívají se pesticidy a minerální hnojiva,
• Kontrola výskytu invazních druhů (např. pcháč, netýkavka).

Výhody: Snížení rizika povodní, Podpora biodiverzity, Estetický přínos, Zlepšení kvality vody, Nízká cena, Kompatibilita s jinými řešeními, Zvýšení organické hmoty v půdě, Přirozené hnojení, Ochrana půdní struktury, Snižování rizika eroze

Nevýhody: Omezený prostor, Závislost na místních podmínkách

Podmínky implementace:

Možné dobrovolně, doporučeno v rámci protierozní ochrany (zejména v rámci DZES 5), komplexních pozemkových úprav, ekoschémat nebo AEKO opatření (např. zatravňování rizikových ploch). Je potřeba vynětí z evidence orné půdy v LPIS, souhlas vlastníka pozemku, v chráněných oblastech také souhlas AOPK nebo CHKO, pro podporu nutná evidence osevního postupu a údržby.

Složka ŽP: půda

Složka ŽP (přesah): voda

Problematika invazních druhů:

Při zatravňování údolnic existuje riziko zavlečení invazních druhů zejména skrze nevhodně zvolenou osivovou směs. Často se používají levné komerční směsi, které mohou obsahovat nepůvodní druhy s invazním potenciálem (např. Agrostis gigantea, Lolium multiflorum). Tyto druhy se mohou šířit do přilehlých mokřadních biotopů, narušit původní vegetaci a omezit biodiverzitu. Dále hrozí zavlečení nežádoucích druhů během přípravy terénu (přesun půdy, stroje) nebo nedostatečné údržby (např. absence seče či pastvy).

Cena: 4 - 6 Kč/m2

Historie:

Tradičně byly údolnice neobhospodařované nebo spásané plochy. V 50.–70. letech byly intenzifikací zemědělství rozorány, což vedlo ke zvýšené vodní erozi a snosu ornice. Od 90. let se zatravňování vrací jako klíčové opatření ke zlepšení retenční schopnosti půdy a stabilizaci krajiny, zejména v rámci pozemkových úprav, krajinotvorných projektů a OPŽP.

Reference:
Zatravněné Údolnice
Ochrana zemědělské půdy před erozí

Kontaktní osoba: Michal Šereš (NBS expert)