Větrolamy

Skupina:

Větrolamy jsou liniové výsadby stromů a keřů, které slouží k ochraně zemědělské půdy před účinky větru – zejména před větrnou erozí, výparem vody z půdy a ochlazováním povrchu.

Větrolamy fungují jako fyzická překážka větru, která snižuje rychlost proudění a tím omezuje erozi, odpar a tepelné ztráty. Dále slouží jako migrační koridory a útočiště pro ptáky a hmyz.

Konstrukční zásady:

• Směr výsadby: vždy kolmo na převládající větry (v ČR zpravidla Z–V nebo SZ–JV),
• Délka větrolamu: ideálně min. 10–20× jeho výška, aby byl účinný v dané části pozemku,
• Výška: cílově 10–20 m dle dřevin a věku,
• Ochranný účinek: v pásu cca 5–15násobku výšky větrolamu (za ním),
• Šířka pásu: 6–15 m, tvořený 2–5 řadami dřevin.

Složení:

• Stromy + keře ve víceradém uspořádání,
• Kombinace listnatých i jehličnatých druhů (listnáče kvůli sezonní propustnosti, jehličnany pro celoroční účinek).

Výhody: Zlepšení kvality ovzduší, Regulace teploty, Podpora biodiverzity, Estetický přínos, Kompatibilita s jinými řešeními

Nevýhody: Omezený prostor, Riziko neefektivity, Možné negativní ekologické dopady, Závislost na místních podmínkách

Podmínky implementace:

Lze vysazovat na zemědělské půdě, mezích, hranicích honů a v nivách. Vyžaduje se souhlas vlastníka pozemku (případně úprava LPIS), zápis jako krajinný prvek, ve vybraných lokalitách může být třeba souhlas AOPK (např. CHKO, území NATURA 2000). Podporováno v rámci Programu péče o krajinu (MŽP), PRV (obnova krajinných struktur), dotačních titulů kraje a obcí, ekoschémat EU – krajinotvorné prvky.

Složka ŽP: půda

Složka ŽP (přesah): vzduch

Problematika invazních druhů:

Větrolamy, zejména starší nebo nevhodně obnovované, mohou být zdrojem šíření invazních dřevin a bylin. Častými invazními druhy jsou např. Acer negundo (javor jasanolistý), Robinia pseudoacacia (trnovník akát), Amorpha fruticosa (kručinka barvířská) nebo Fallopia japonica (křídlatka japonská). Tyto druhy se mohou šířit mimo větrolam do okolní zemědělské nebo přírodní krajiny prostřednictvím semen, oddenků nebo vegetativním rozmnožováním.

Cena: 300 - 1000 Kč/m

Historie:

Větrolamy byly systematicky vysazovány zejména v 50.–70. letech 20. století, jako součást protierozních a zúrodňovacích opatření v rámci kolektivizace zemědělství. V 90. letech došlo k jejich úbytku kvůli scelování půdy a nedostatku péče. Od 2000 začíná jejich obnova a nová výsadba, zejména v nížinných a větrných oblastech (Polabí, jižní Morava, Haná) v rámci krajinných projektů a pozemkových úprav.

Reference:
Metodika hodnocení účinnosti a realizace větrolamů v krajině jako nástroj pro ochranu půdy ohrožené větrnou erozí.

Kontaktní osoba: Michal Šereš (NBS expert)