DIVLAND TAČR ČZU FŽP

Biotechnická opatření při revitalizaci koryt

Katalog opatření na posílení stability a resilientní schopnosti krajiny

Biotechnická opatření při revitalizaci koryt

Skupina:

Biotechnická opatření při úpravách vodních toků využívají kombinaci přírodních materiálů (např. dřevo, kámen, živé rostliny) a biologických procesů ke stabilizaci koryt, břehů a obnovení přírodních funkcí toku. Jsou šetrnou alternativou k technickým úprav

Biotechnická opatření jsou součástí přístupů blízkých přírodě (nature-based solutions), které se používají při revitalizacích nebo stabilizačních zásazích na tocích, aby se:

Mezi nejběžnější biotechnická opatření patří:

Oproti tvrdým technickým úpravám jsou biotechnická řešení levnější, ekologičtější a esteticky přijatelnější. Navíc často zvyšují retenční schopnost toku a resilienci vůči suchu a povodním.

Výhody: Regulace teploty, Podpora biodiverzity, Estetický přínos, Zlepšení kvality vody, Kompatibilita s jinými řešeními, Snižování znečištění složek ŽP

Nevýhody: Omezený prostor, Komplexní plánování, Vysoká cena, Nutnost povolovacího procesu

Podmínky implementace:

Je nutná projektová dokumentace a v mnoha případech i vodoprávní povolení dle zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon). Zásah by měl respektovat plán hlavního povodí, ochranná pásma, biotopy zvláště chráněných druhů a další legislativní omezení. Vhodná opatření je třeba přizpůsobit konkrétním hydrologickým, geologickým a ekologickým podmínkám lokality. Na některé typy zásahů lze čerpat dotace z OPŽP nebo PRV (např. prioritní osa 4 – ochrana a péče o přírodu a krajinu). U toků spravovaných státem je nutný souhlas správce toku (např. Povodí Vltavy, Lesy ČR apod.).

Složka ŽP: voda

Složka ŽP (přesah):

Aplikační potenciál: střední

Rozsah / velikost: Liniový velký rozsah

Náročnost realizace: Vyšší náročnost

Kvantifikace dopadu: Vysoký

Časový horizont dopadu: Střednědobý

Problematika invazních druhů:

Holé a narušené plochy podél toků jsou ideálním prostředím pro rychlou kolonizaci invazními rostlinami, jako je netýkavka žláznatá, bolševník velkolepý nebo křídlatky. Zpomalení proudění nebo tvorba tůní může podpořit šíření nepůvodních vodních nebo mokřadních druhů (např. vodní mor kanadský). Bez pravidelného monitoringu a managementu (např. seč, pastva, odstranění náletů, biomanipulace) se invazní druhy mohou rozšířit a potlačit cílové společenstvo.

Cena: 100 - 3000 Kč/m

Návaznost:

  • Plovoucí ostrovy
  • Revitalizace příčného profilu
  • Úprava říční nivy
  • Odkrývání vodních toků
  • Přečerpávání vody v mikropovodí
  • Umělé mokřady
  • Ochranné oblasti pramenišť
  • Tůně

Střet:

  • Městská technická infrastruktura
  • Zemědělství
  • Lesnictví
  • Vlastnické vztahy
  • Ochrana přírody

Jiné střety:

Kategorie dopadu změny klimatu:

  • Ochrana před povodněmi

Vedlejší kategorie dopadu změny klimatu

  • Retence vody
  • Snížení dopadů povodní
  • Vznik nových stanovišť
  • Zlepšení stavu stávajících stanovišť
  • Konektivita
  • Kontaminace organickými polutanty
  • Kontaminace anorganickými polutanty
  • Kontaminace emergentními polutanty

Cíle udržitelného rozvoje (SDG)

  • 14. Život ve vodě

Historie:

Biotechnická opatření se v ČR objevovala již na přelomu 19. a 20. století, zejména v lesnických melioracích a horských úpravách toků (tzv. “lesní inženýrie”). V druhé polovině 20. století byla však nahrazena technickými úpravami (beton, kámen, železo). Jejich obnova nastává od 90. let 20. století v souvislosti s důrazem na revitalizace toků a ekologickou stabilitu. Dnes jsou uznávanou součástí plánů v oblasti vodního hospodářství a krajinného inženýrství.

Reference:
Informační systém ochrany přírody

Kontaktní osoba: Michal Šereš (NBS expert)