Plovoucí ostrovy

Skupina:

Mokřadní vegetace propojená svým kořenovým systémem může v některých případech vytvořit ostrovy plovoucí na hladině vodních nádrží

Různé druhy mokřadních emeritních rostlin může vzájemně provázat svůj kořenový systém, který se oddělí od růstového substrátu na dně či březích vodních nádrží a rostliny začnou volně plout po vodní hladině a vytváří plovoucí ostrovy. V případě uměle vytvořených systémů lze tyto tvorbu podpořit např. speciálními nosiči rostlin (pontony), které poskytnou substrát a podporu pro rozvoj vegetace, která následně přeroste původní nosič. Plovoucí ostrovy se používají zejména v systémech umělých mokřadů s volnou hladinou, kde se využívají buď k zastiňování vody, ale zejména k podpoře samočistících procesů a to jak skrze samotné rostliny, které mohou živiny či polutanty vázat přímo do svých tkání anebo skrze podporu růstu mikroorganismů přisedlých na kořenovém systému mokřadních rostlin.

Výhody: Podpora biodiverzity, Estetický přínos, Zlepšení kvality vody, Nízká cena, Kompatibilita s jinými řešeními

Nevýhody: Riziko neefektivity

Podmínky implementace:

Plovoucí ostrovy lze instalovat téměř bez omezení ve vodních ekosystémech s volnou hladinou. Důležité je, aby nebyly použity invazní druhy rostlin.

Složka ŽP: voda

Složka ŽP (přesah):

Problematika invazních druhů:

Bez důsledného výběru rostlinných druhů hrozí, že plovoucí ostrovy budou osázeny druhy s invazním potenciálem (např. Iris pseudacorus, Typha angustifolia), které se mohou snadno šířit do okolí. Vlhké prostředí a přímý kontakt s hladinou navíc usnadňují šíření semeny nebo oddenky do přilehlých ekosystémů, jako jsou rybníky či mokřady. Invazní druhy se mohou do systému také dostat jako kontaminanty při výsadbě nebo manipulaci s materiály. Vzhledem k obtížnější přístupnosti je navíc pravidelný monitoring a odstraňování invazních rostlin z plovoucích platforem náročnější než u pevninské vegetace.

Cena: 500 - 5000 Kč/m2

Historie:

Plovoucí ostrovy se v ČR začaly objevovat od roku 2010 zejména v rámci výzkumných a pilotních projektů (např. ČZU, MENDELU, Výzkumný ústav vodohospodářský TGM). Později je začala využívat i města a obce ve svých retenčních a okrasných nádržích (např. v Brně, Plzni, Praze), a to především kvůli estetickému a ekologickému přínosu. Stále častěji se využívají i v rybníkářství a krajinářských projektech, v kombinaci s mokřadními technologiemi či čištěním dešťových vod.

Reference:
Plovoucí ostrovy ČZU
Constructed Floating Wetlands: A review of research, design, operation and management aspects, and data meta-analysis

Kontaktní osoba: Michal Šereš (NBS expert)

Příklady realizace