Návaznost:
- Zařazení luskovin do osevního postupu
- Pásové střídání plodin
- Využití podsevových plodin
- Intercropping
- Pěstování meziplodina
- Hnojení chlévským hnojem
- Hnojení kompostem
- Biodiverzitní pásy
- Mulčování
Jeteloviny se zařazují do klasického střídání plodin jako pícnina na zeleno, k seči nebo k pastvě. Obvykle jde o 2–3leté kultury, které se mohou využít jako čistý porost (např. jetel luční, vojtěška), jako směs s travami (např. jeteloviny + kostřava, jílek) nebo jako podsev pod krycí plodinu (obilniny).
Osev a pěstování:
Možnosti zařazení:
Výhody: Zvýšení organické hmoty v půdě, Přirozené hnojení
Nevýhody: Vysoké počáteční náklady, Riziko neefektivity
Podmínky implementace:
Zařazení je základním prvkem šetrného hospodaření a je podporováno v ekoschématech a AEKO (Agroenvironmentálně-klimatická opatření), dobrých zemědělských a environmentálních podmínkách (DZES) – hlavně v ekologickém osevním postupu, protierozní ochraně půdy. V LPIS musí být plodina přesně evidována, při kontrolách se ověřuje její podíl v rotaci (např. min. 20 % plochy travní porost nebo jetelovina během 5 let u ekologického zemědělství). U směsí je třeba znát podíl jetelovin vůči travám, aby opatření splnilo dotační podmínky.
Složka ŽP: půda
Složka ŽP (přesah):
Problematika invazních druhů:
Nerelevantní
Cena: 5 - 10 Kč/m2
Jiné střety:
Historie:
Jeteloviny tvořily tradiční základ střídání plodin v českém zemědělství až do poloviny 20. století. V období intenzifikace (70.–90. léta) došlo k jejich omezování ve prospěch obilnin a kukuřice, především kvůli dotacím a technologickým změnám. Od 90. let jsou znovu cíleně zaváděny, zejména na ekofarmách, v nížinách i podhorských oblastech, a od roku 2015 i jako součást opatření SZP a erozní prevence.
Reference:
Víceleté pícniny v osevním postupu
Kontaktní osoba: Michal Šereš (NBS expert)