Kompost je výsledkem aerobního rozkladu organické hmoty (zbytky rostlin, tráva, hnůj, kuchyňské odpady, bioodpad z měst). Po zrání obsahuje:
- organický uhlík – základní složku humusu
- živiny – dusík (N), fosfor (P), draslík (K), ale v menší koncentraci než v hnoji
- mikroprvky a bohaté mikrobiální osídlení, které aktivuje půdní život
Výhody hnojení kompostem:
- zvyšuje obsah humusu a zlepšuje půdní strukturu
- zlepšuje vodní režim půdy
- snižuje erozi a utužení půdy
- podporuje biologickou aktivitu
- snižuje potřebu minerálních hnojiv při dlouhodobém použití
Kompost se aplikuje rozhozem na pole a následně se mělkým zpracováním zapraví do půdy, ideálně před setím nebo po sklizni.
Není vhodné aplikovat čerstvý, nedozrálý kompost.
Výhody: Zvýšení organické hmoty v půdě, Přirozené hnojení, Ochrana půdní struktury, Snižování rizika eroze
Nevýhody: Riziko neefektivity, Omezený výběr dodavatelů
Podmínky implementace:
Kompost musí splňovat požadavky zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, a být registrován jako hnojivo, pokud je uváděn na trh. U vlastního kompostu (z vlastních zdrojů) je třeba vést evidenci o použití a dávkách. V nitrátově zranitelných oblastech (ZOD) platí obdobná pravidla jako pro jiná organická hnojiva (např. zákaz aplikace na zamrzlou půdu, omezení dávek dusíku). Je třeba respektovat dobré zemědělské a environmentální podmínky (DZES) a případná opatření AEKO. Kompost nelze aplikovat na půdy v blízkosti vodních zdrojů, příkrých svazích nebo při silných deštích.
Složka ŽP: půda
Složka ŽP (přesah): voda
Problematika invazních druhů:
Při hnojení kompostem může dojít k šíření invazních nebo expanzních druhů, pokud kompost není dostatečně vyzrálý nebo hygienizovaný. Riziko představují zejména semena plevelů, která přežila kompostovací proces. Kompost vyrobený z materiálu obsahujícího výskyt invazních rostlin (např. křídlatky, netýkavky) může sloužit jako zdroj jejich dalšího šíření na nové lokality.
Riziko je vyšší u domácích nebo necertifikovaných kompostů a při aplikaci v blízkosti náchylných stanovišť – například okrajů polí, biopásů nebo mokřadních lokalit. Prevencí je použití certifikovaného kompostu z kontrolovaného zdroje, který prošel termofilní fází s dostatečnou teplotou pro inaktivaci semen.
Historie:
Používání kompostu má v ČR tradici zejména na menších hospodářstvích a v ekologickém zemědělství. Ve 20. století byl kompost vytlačen umělými hnojivy, ale od 90. let 20. století roste zájem o kompostování bioodpadu, a to i díky rozvoji obecních kompostáren a podpoře oběhového hospodářství. V posledních letech se rozšiřuje použití kompostu i ve větších podnicích, často jako součást regenerativních postupů.
Reference:
Rostlinná výroba - hnojení kompostem se musí zvýšit
Kontaktní osoba: Michal Šereš (NBS expert)