Využití podsevových plodin

Skupina:

Podsevové plodiny jsou rostliny vysévané společně s hlavní plodinou nebo krátce po jejím výsevu, které po jejím sklizení pokračují v růstu.

Podsevové plodiny se vysévají současně s hlavní plodinou (např. při setí obilnin, kukuřice), krátce po výsevu nebo v pokročilé fázi růstu hlavní plodiny (např. po posledním meziřádkovém zpracování), po sklizni hlavní plodiny jako následný porost (v některých systémech se tento způsob překrývá s meziplodinami).

Nejčastěji používané podsevy:

• Jeteloviny: jetel plazivý (Trifolium repens), jetel inkarnát (T. incarnatum), tolice (Medicago spp.), vojtěška,
• Travní směsi: jílek vytrvalý, kostřava rákosovitá,
• Brukvovité a další krycí plodiny: hořčice, ředkev olejná, pohanka.

Výsevek a technika:

• Výsevek: 30–70 % běžné dávky pro monokulturu, dle kombinace a hustoty porostu,
• Hloubka výsevu: mělčí než hlavní plodina (často 0,5–1 cm),
• Metoda: secí kombinace s rozdílnými výsevními jednotkami, rotační rozmetadla nebo meziřádkové secí stroje.

Agrotechnické požadavky:

• Časová synchronizace výsevu,
• Volba kompatibilních plodin (nekonkurují si během růstu),
• Sledování vláhových poměrů – v suchých letech může dojít k potlačení hlavní plodiny,
• Často se kombinují s redukovaným nebo bezorebným zpracováním půdy.

Podsev se ponechává v půdě přes zimu, zapravuje jako zelené hnojení nebo se využívá pro pastvu, seč či mulč.

Výhody: Podpora biodiverzity, Nízká cena, Kompatibilita s jinými řešeními, Přirozené hnojení, Snižování rizika eroze

Nevýhody: Komplexní plánování, Riziko neefektivity, Nutnost kombinace s dalším opatřením

Podmínky implementace:

Lze uplatnit bez nutnosti speciálního povolení, ale pro účely dotační podpory (např. AEKO, ekoschémata) musí být vhodná kombinace plodin, zajištěna kontrola zapojenosti porostu, evidováno v systému LPIS jako „podsev“, „směs“, případně „meziplodina“. Je součástí doporučených opatření v rámci Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES), Agroenvironmentálně-klimatických opatření (AEKO), protierozní metodiky MZe.

Složka ŽP: půda

Složka ŽP (přesah): voda

Problematika invazních druhů:

Při zakládání podsevových meziplodin hrozí riziko šíření invazních druhů zejména v případě nevhodně zvoleného osiva nebo kontaminace směsi semeny nepůvodních druhů. Problém může nastat i při ponechání porostu bez následné péče – agresivnější druhy (např. Ambrosia artemisiifolia, Solidago spp.) mohou vytlačovat cíleně vysévané rostliny a šířit se do okolních ploch. Vzhledem k tomu, že podsev často využívá druhy s rychlým růstem a dobrým uchycením, je třeba pečlivě vybírat druhové složení a kontrolovat porost během vegetace.

Cena: 1 - 3 Kč/m2

Historie:

Podsevové plodiny byly běžnou součástí tradičního zemědělství, zejména v osevních postupech s jetelovinami, pícninami nebo směskami. V období intenzifikace (50.–80. léta) byly nahrazeny jednoduššími osevními postupy a hnojením. Od 90. let a zejména po roce 2010 se podsevy vrací jako součást udržitelných a půdoochranných systémů hospodaření, často v kombinaci s no-till technologiemi, meziplodinami a sníženým vstupem chemie.

Reference:
Meziplodiny jako součást systémů hospodaření na půdě

Kontaktní osoba: Michal Šereš (NBS expert)