Pásové střídání plodin

Skupina:

Pásové střídání plodin je způsob hospodaření, při kterém se na jednom poli pěstují různé plodiny ve střídajících se pásech.

Pásové střídání kombinuje principy klasického osevního postupu s prostorovým uspořádáním plodin. Pole je rozděleno na úzké pruhy (např. 6–24 m), kde se střídají plodiny s různou náročností, hloubkou kořenění, pokryvností půdy nebo termínem sklizně.

Výhody pásového střídání:

• Ochrana půdy před vodní a větrnou erozí – vegetace přerušuje povrchový odtok,
• Zlepšení půdního zdraví a rozrůznění mikrobiomu,
• Zvýšení biodiverzity – útočiště pro opylovače a přirozené nepřátele škůdců,
• Snížení tlaku škůdců a chorob díky prostorovému oddělení hostitelských plodin,
• Možnost střídání plodin mezi pásy v následujících letech → rozšířený osevní postup.

Pásy by měly být vedeny kolmo ke sklonu terénu (v erozně ohrožených oblastech), s ohledem na šířku zemědělských strojů, a je vhodné kombinovat např. obilniny, luskoviny, pícniny, meziplodiny.

Výhody: Snížení rizika povodní, Podpora biodiverzity, Estetický přínos, Zlepšení kvality vody, Kompatibilita s jinými řešeními, Ochrana půdní struktury, Snižování rizika eroze, Zlepšení úrodnosti

Nevýhody: Komplexní plánování, Riziko neefektivity, Závislost na místních podmínkách, Nutnost kombinace s dalším opatřením

Podmínky implementace:

Pásové střídání lze dobrovolně uplatnit jako součást půdoochranných technologií, případně v rámci agroenvironmentálních opatření (AEKO). Pole s pásovým střídáním plodin musí být evidováno v LPIS, přičemž jednotlivé pásy mohou být vedeny jako samostatné DPB nebo dílčí kultury. Pro získání dotací (např. AEKO – Ochrana půdy) musí pásy odpovídat stanoveným parametrům – obvykle šířka 12–24 m, vhodná kombinace plodin a orientace pásů vůči sklonu. V erozně ohrožených lokalitách je pásové střídání často doporučeno nebo povinné jako preventivní opatření. Vhodné je také kombinovat s biopásy, meziplodinami nebo mulčováním.

Složka ŽP: půda

Složka ŽP (přesah): voda

Problematika invazních druhů:

Odlišné plodiny v pásech mohou mít různé požadavky na ošetření, což může vést k nechtěnému útočišti pro invazní druhy v méně ošetřovaných pásech. Invazní rostliny se mohou snadno šířit z jednoho pásu do druhého, zejména pokud není zajištěna mechanická nebo chemická bariéra. Trvalé pásy s pokryvnými plodinami nebo ponechané ladem mohou poskytovat stabilní prostředí pro rozvoj invazních plevelů.

Cena: 5 - 8 Kč/m2

Historie:

Pásové střídání má v české zemědělské krajině historické kořeny – v podobě úhorů, políček a remízů bylo běžné do kolektivizace v 50. letech. Po scelování pozemků byla tato praxe vytlačena ve prospěch velkoplošného hospodaření a monokultur. Znovu se začíná uplatňovat od 90. let, výrazněji pak po roce 2015 v rámci protierozních a ekologických opatření (např. DZES, AEKO), často také v návaznosti na adaptace krajiny na změnu klimatu.

Reference:
Vrstevnicové obdělávání a pásové střídání plodin

Kontaktní osoba: Michal Šereš (NBS expert)