Lokálně cílená aplikace herbicidů

Skupina:

Lokálně cílená aplikace herbicidů je metoda, při které se herbicid aplikuje pouze na místa s výskytem plevelů, nikoliv plošně.

Cílená (spotová) aplikace herbicidů je součástí precizního zemědělství a představuje přechod od plošné chemické ochrany k diferencované aplikaci podle potřeby.

Typy cílené aplikace:

• Optické senzory nebo kamery na postřikovači (např. technologie jako WeedSeeker, Ecorobotix),
• Drony s kamerou pro detekci a následné řízení aplikace,
• GIS mapování plevelů a použití variabilního dávkování (např. přes aplikační mapy),
• Manuální aplikace s ručním postřikovačem na menších plochách (např. pásy v trávníku, okraje polí).

Výhody:

• Úspora herbicidů až o 40–90 %,
• Snížení zatížení půdy a necílových organismů,
• Možnost selektivní ochrany užitečných rostlin,
• Snížení rizika rezistence plevelů,
• Ekonomická návratnost při opakovaném použití technologie.

Nevýhodou může být vysoká pořizovací cena technologií (např. kamerové systémy) a nutnost kvalitních dat (mapy výskytu, nastavení senzorů).

Výhody: Podpora biodiverzity, Zlepšení kvality vody, Nízká cena, Zlepšení úrodnosti

Nevýhody: Komplexní plánování, Možné negativní ekologické dopady, Závislost na místních podmínkách, Legislativní a regulační omezení, Vysoká cena

Podmínky implementace:

Neexistují legislativní překážky, ale je nutné dodržet obecné požadavky na používání přípravků na ochranu rostlin (zákon č. 326/2004 Sb.). Zemědělec musí vést evidenci o aplikaci přípravků, včetně množství a plochy. Vhodná kombinace s integrovanou ochranou rostlin (IPM) – cílené zásahy jen tam, kde je překročena prahová hodnota výskytu. Pro plochy s ekologickým omezením (např. ZOD, vodní ochranná pásma) je cílená aplikace vhodnou alternativou k plošné aplikaci. Technologie je využitelná v rámci precizního hospodaření, často ve spojení s GPS a automatickým řízením postřikovače.

Složka ŽP: půda

Složka ŽP (přesah): voda

Problematika invazních druhů:

U specificky cílené aplikace herbicidů vzniká riziko herbicidní rezistence, která vzniká zejména tehdy, pokud:

• je dlouhodobě používán stejný typ herbicidu (např. stále stejná účinná látka nebo mechanismus účinku)
• není zajištěna dostatečná účinnost aplikace (např. kvůli nevhodnému dávkování, načasování nebo pokrytí porostu)
• chybí rotace herbicidních skupin nebo kombinace s jinými metodami regulace

Invazní a rychle se množící druhy – jako např. laskavec, ambrozie, svízel přítula nebo pechava – mohou vytvářet rezistentní populace, které již nereagují na běžně používané herbicidy. To vede ke ztrátě účinnosti ošetření, zvýšení nákladů na regulaci a nutnosti nasadit alternativní, často nákladnější nebo environmentálně náročnější metody.

Prevence spočívá v integrované ochraně rostlin: střídání účinných látek, kombinace mechanických a biologických metod a pravidelné sledování výskytu podezřelých rezistentních populací.

Cena: 3 - 6 Kč/m2

Historie:

Plošná aplikace herbicidů byla standardem od 70. let 20. století. Od roku 2000 dochází k postupnému zavádění precizního zemědělství, které umožnilo první pokusy s cílenou aplikací pomocí aplikačních map. Od roku 2015 se začínají objevovat komerčně dostupné kamerové systémy a v posledních letech i robotické aplikace (např. AGROINTELLI, Ecorobotix). Zatím se však cílená aplikace využívá hlavně u větších farem nebo výzkumných projektů, běžná praxe je spíše výjimečná.

Reference:
Agromanuál - Lokálně cílená kontrola zaplevelení

Kontaktní osoba: Michal Šereš (NBS expert)