Hrázkování

Skupina:

Hrázkování je tradiční způsob stabilizace a zpomalení odtoku vody v malých vodních tocích pomocí příčných překážek (hrázek) z přírodních materiálů. Slouží k omezování eroze, zvyšování retence vody a podpoře revitalizace koryta i okolní krajiny.

Hrázkování se používá zejména na menších bystřinných vodních tocích, příkopech, lesních potocích a svážnicích, kde dochází k rychlému odtoku vody a erozi dna a břehů.

Typy hrázek:

• dřevěné hrázky – z klád, prken nebo štípaného dřeva, často s vrbovým výpletem
• kamenné hrázky – suché zídky nebo navážky z lomového kamene
• hliněné hrázky – nízkorozpočtové, vhodné pro příkopy nebo tůně
• kombinované hrázky – kombinace dřeva, kamene a vegetace

Funkce:

• zpomalení povrchového odtoku
• zachytávání sedimentu
• zvýšení infiltrace a hladiny podzemní vody
• zadržování vody pro vegetaci a ekosystémy
• obnova přírodních hydromorfologických procesů

Obvykle se hrázky budují ve větším počtu za sebou ve spádném úseku – vzniká tak kaskádový retenční systém.

Výhody: Snížení rizika povodní, Podpora biodiverzity, Zlepšení kvality vody, Nízká cena, Kompatibilita s jinými řešeními

Nevýhody: Závislost na místních podmínkách, Legislativní a regulační omezení

Podmínky implementace:

Vyžadováno souhlasné stanovisko správce vodního toku (např. Lesy ČR, Povodí) a vodoprávní povolení dle zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon). Hrázky nesmí zhoršit odtokové poměry na sousedních pozemcích nebo ohrozit stabilitu svahů. Doporučuje se projektová dokumentace, zejména u větších soustav nebo použití těžší techniky. V chráněných územích (ZCHÚ, NATURA 2000) je nutné stanovisko orgánu ochrany přírody. Hrázkování lze v některých případech zahrnout do krajinotvorných programů (např. OPŽP, PRV, Národní program ŽP).

Složka ŽP: voda

Složka ŽP (přesah):

Problematika invazních druhů:

nerelevantní

Cena: 5000 - 100000 Kč/kus

Historie:

Hrázkování má v ČR dlouhou tradici, zejména v lesnickém hospodaření na bystřinách od 19. století, kdy bylo běžné budování dřevěných a kamenných hrázek ke zmírnění povodní, eroze a splachů. Po roce 1950 bylo hrázkování částečně opuštěno ve prospěch technických úprav toků. Od 90. let 20. století dochází k renesanci tohoto přírodě blízkého opatření v rámci revitalizací, lesních meliorací a adaptačních projektů na změnu klimatu.

Reference:

Kontaktní osoba: Michal Šereš (NBS expert)