Návaznost:
- Vsakovací zařízení na objektech lesních cest (propustky, svodnice)
- Hrázkování
- Silvoorebné systémy
- Větrolamy
- Agrolesnictví v trvalých kulturách
- Přečerpávání vody v mikropovodí
- Biodiverzitní pásy
- Hrazení hlavních odvodňovacích zařízení
Průleh je zemní tvarovaný žlab, nejčastěji nevyztužený, o hloubce cca 0,2–0,6 m, šířce v koruně 1–3 m, vedený po spádnici nebo mírně šikmo ke svahu.
Typické konstrukční prvky:
Průleh může být součástí:
Výhody: Snížení rizika povodní, Podpora biodiverzity, Estetický přínos, Zlepšení kvality vody, Kompatibilita s jinými řešeními, Snižování rizika eroze
Nevýhody: Omezený prostor
Podmínky implementace:
Průlehy lze zakládat bez vodoprávního povolení, pokud nejde o trvalý vodní tok nebo objekt nakládání s vodami (zákon č. 254/2001 Sb.). Je vhodné vést průleh v součinnosti s pozemkovými úpravami nebo protierozními plány, zvláště v erozně ohrožených oblastech (EOO). Měl by být zapsán v LPIS jako neprodukční prvek (např. travnatý pás, zatravněná údolnice), čímž může být podpořen v rámci ekoschémat nebo AEKO. Doporučuje se technický návrh s výpočtem průtočné kapacity, spádu a dimenze profilu (zejména pokud slouží jako svod dešťové vody z větších ploch). V chráněných územích může být nutný souhlas orgánu ochrany přírody, zejména při zásahu do přírodních mokřadních stanovišť.
Složka ŽP: voda
Složka ŽP (přesah): půda
Problematika invazních druhů:
Průlehy mohou být náchylné k výskytu invazních druhů rostlin, zejména pokud nejsou pravidelně udržovány (např. seč, odstranění náletů), se v jejich blízkosti nachází zdroje invazních druhů (např. zanedbané plochy, ruderální stanoviště), je použita kontaminovaná výsadbová směs nebo osivo, mají delší dobu trvale vlhkého nebo zamokřeného stavu (vhodné prostředí např. pro křídlatku, netýkavku žlaznatou, pcháč oset apod.).
Cena: 100 - 250 Kč/m
Jiné střety:
Historie:
Průlehy byly v minulosti součástí tradiční krajinné struktury – často vznikaly přirozeně v údolnicích nebo byly záměrně tvarovány při zatravňování svažitých polí. Během kolektivizace a scelování pozemků v 50.–80. letech byly mnohé zasypány nebo narušeny technickou meliorací. Obnovují se zejména od 90. let v rámci protierozních opatření, pozemkových úprav a krajinotvorných projektů.
Reference:
Navrhování technických protierozních opatření
Technické doporučení vsakovacích zařízení vhodných do lesního prostředí
Kontaktní osoba: Michal Šereš (NBS expert)